Informační portál · Kritická infrastruktura České republiky

Pilířový průvodce

Plán odolnosti: od požadavku k praktickému využití

Aktualizováno k 17. srpnu 2026

Tematický průvodceAktualizováno 2026~10 min čtení

Plán odolnosti může být vzorový dokument na papíře, ale v praxi nepoužitelný. Tento článek nabízí přehled toho, jak přistoupit k tvorbě plánu, který organizaci skutečně pomůže zvládat narušení a obnovovat činnost.


Rozsah a zaměření plánu

Východiskem pro tvorbu plánu odolnosti je vymezení jeho rozsahu. Plán by měl pokrývat služby a procesy, jejichž narušení by mělo významný dopad na organizaci nebo její okolí. Nemusí zachytit každou činnost; zaměřit by se měl na ty, které jsou skutečně kritické.

Rozsah by měl navazovat na předchozí posouzení rizik a na mapování služeb a závislostí. Pokud tyto vstupy chybí, je vhodné je nejprve sestavit. Plán odolnosti na jejich výsledcích staví.

Je také důležité definovat cíle, kterých má plán dosahovat. Může jít o zajištění kontinuity klíčových služeb, minimalizaci dopadů narušení nebo splnění regulačních požadavků. Tyto cíle pomáhají prioritizovat opatření.

Scénáře narušení

Jádro plánu tvoří scénáře narušení. Může jít o výpadek systému, kybernetický útok, narušení integrity dat, selhání dodavatele nebo fyzický průnik. U každého scénáře je třeba popsat, jak by situace mohla probíhat a jaké kroky by organizace měla podniknout.

Scénáře by měly být přiměřeně konkrétní, ale nemusí zachytit každou variantu. Cílem je připravit organizaci na typy situací, které jsou pravděpodobné a mají významný dopad. Příliš velká podrobnost plán zbytečně zkomplikuje.

U každého scénáře je vhodné definovat, kdo rozhoduje o aktivaci plánu, jaká jsou komunikační opatření a jaké jsou kroky obnovy. Plán se tak stává použitelným i ve chvíli, kdy je na rozhodování málo času.

Odpovědnosti a role

Plán odolnosti musí mít jasné majitele. U každé klíčové role je třeba definovat, kdo ji zastává, jakou má pravomoc a kdo jsou její zástupci. Nejasné odpovědnosti jsou častým důvodem, proč plán v praxi selže.

Je vhodné vytvořit přehled rolí a kontaktních údajů, který je snadno dostupný i tehdy, když běžné systémy nejsou k dispozici. Může jít o fyzickou nebo offline kopii. V souladu s aktuální úpravou mohou být stanoveny další požadavky na obsah a dostupnost plánu.

Testování a aktualizace

Plán, který nikdy nebyl testován, je hypotézou. Pravidelné testování pomáhá odhalit slabá místa a ověřit, že opatření jsou skutečně proveditelná. Může jít o cvičení, simulace nebo revizi po reálné události.

Výsledky testů by měly vést k aktualizaci plánu. Organizace se vyvíjí; systémy, dodavatelé i hrozby se mění. Plán, který neodpovídá realitě, může v kritickém okamžiku organizaci spíše zmást než pomoci. Doporučujeme nastavit intervaly revize a vázat aktualizace na významné změny.

Související témata rozvíjíme dále v článcích o kritických dodavatelích a o vztahu ZoKI a NIS2.

Často kladené otázky

Jak často by měl být plán odolnosti testován?

Zákonná povinnost je aktualizovat plán odolnosti nejméně jednou za 4 roky. Pravidelné testování a revize jsou prakticky vhodné a měly by odpovídat povaze rizik a tempu změn v organizaci, nejsou však samostatnou zákonnou povinností. Obecně se doporučuje provést alespoň základní revizi ročně a uskutečnit cvičení s aktualizací po významných změnách. Důležité je, aby testování vedlo ke skutečným úpravám plánu.

Jaký je nejčastější důvod selhání plánu v praxi?

Nejčastější příčinou jsou nejasné odpovědnosti a plán, který nikdy nebyl testován. Pokud lidé nevědí, co mají dělat, nebo nemají potřebné kontakty, plán nemůže fungovat. Doporučujeme proto věnovat pozornost rolím a pravidelnému testování.


Scaut vám pomůže proces nastavit v praxi.

Otevřít průvodce →

Obsah je poskytován pouze pro informační účely a nepředstavuje odborné právní poradenství.

Made with AI in Macaly